Březen 2018

kolaps ??

16. března 2018 v 20:59 | rize |  můj život
Jsem tu zas !!Křičící
Dneska vám chci vyprávět o mém kolapsu aneb jak jsem omdlela u doktora.
Začala bych asi úplně od začátku.Já do školy jezdím autobusem jak jsem říkala v předešlém článku bydlím kousek od města a cesta trvá asi 20 min.Už ráno jsem se cítila špatně a věděla jsem že to nedopadne dobře.Vystoupila jsem z autobusu a první co jsem potřebovala byl záchod protože bylo ani ne půl osmé ráno první záchod co jsem oběvila u doktora schodou okolností to byl můj praktickej lékař.No došla jsem tam a poprosila jsem pani aby mi dala klíč.Hned co jsem došla na ten záchod jsem se pozvracela.Na záchodějsem byla asi dvacet minut a nějaká škola mi byla úplně u p-dele (sorry).Za chvíly jsem cítila takoví divný pocit ale řekla jsem si že dojdu ven a nadechnu se vzduchu a bude to fajn.Samozřejmě karma je sviň proto jsem už když jsem vycházela skoro jsem omdlela.Samozřejmě jsem se sebrala a i přes to že jsem byla úplně na sračky jsem došla ven kde jsem si sedla na zem a bylo mi úplně jedno že venku byly asi dva stupně dřepla jsem si kousek ode dveří a začala jsem skoro brečet protože mě strašně bolelo břicho,chtěla jsem zvracet a motala se mi brutálně hlava.To ani nemluvím o návalech horka a psychické stránce.Po asi pěti minutách kdy okolo mě chodili lidi a ani je nezeptali jestli mi nic není nebo tak jen blbě čuměli.Za nedlouho jsem to nezvládla a z posledních sil jsem řekla nějakému pánovi o pomoc ten mi pomohl vstát a odvedl mě zpátky dovnitř kde jsem zkolabovala ještě než jsem vysla druhej schod.Hned za mnou přišli sestřičky a začaly mě zvedat.Než jsem stačila cokoliv říct ležela jsem v ordinaci a za chvíly pro mě přijela sanita.Odvezli mě do nemocnice kde jsem podstoupila všechny možný vyšetření.Po pár minutách jsem skončila na jipce kde mi dali kapačku.Tam jsem zůstala jeden den potom mě odvezli na normální pokoj a mohla jsem za dva dny jít domů.Později mi řekli že ten kolabs byl z nedostatku vody,spánku,jídla a celkové ůnavy.PO dlouhých dvou dnech jsem konečně šla domů.
a to je konec mého vyprávění o kolapsu !
kdyby jste chtěli nějaké historky z nemocnice stačí říct.
pro dnešek se loučím ahoj příště !

to jsem já ! aneb můj příběh

15. března 2018 v 10:00 | rize |  můj život
ahojSmějící se
já jsem síma je mi 13 a za chvíly mi bude 14. Já vím že teď si řeknete co je to za kida a že tady nemám co dělat ale počkejte ještě chvíly ! Alespoň bych se vám chtěla trochu představit.Nejdřív bych vám chtěla popsat celý svůj příběh od začátku až do teď aby ste mě alespoň trochu poznali.